Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 21 Cdo 343/2018 - Prekluzivní lhůta, použití lhůt dle NOZ od 1. 1. 2014

Spolu s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se při určování počátku prekluzivních lhůt stanovených v zákoníku práce použije § 605 až 608, jakož i § 654 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

V případě, že je doba stanovena či sjednána v kratších časových jednotkách, než jsou dny, použije se s účinností od 1. 1. 2014 pro počítání jejich běhu s ohledem na ustanovení § 4 zák. práce subsidiárně ustanovení § 608 o. z.

Podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 je tak možné v případech a za podmínek vymezených v ustanoveních § 645 až 652 o. z., která platí obdobně též ve vztahu k běhu prekluzivní lhůty, uplatnit u soudu neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou v delší než dvouměsíční lhůtě (tedy i po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním).

Rozsudek v plném znění je dostupný zde